I v roce 2021 je stále ještě běžné používat v oblasti energetického managementu v průmyslových podnicích měrnou spotřebu energie (MSE). Efektivní nakládání s energií je ale daleko komplexnější proces a nedá se vyjádřit pouze takto jednoduchým vztahem mezi výrobou a spotřebou energie. Podobně je to se stanovováním cílů. Ty bývají často formulovány jako 5 nebo 10% snížení v MSE. Už jen samotný fakt, že tato hodnota bývá většinou zaokrouhlena na číslo končící nulou nebo pětkou, napovídá, jakým způsobem jsou tyto cíle nastavovány. Často bohužel představují zcela vymyšlenou a přesnými výpočty nepodloženou hodnotu.
Ekonomové, politici a samozřejmě i média takováto zjednodušení milují. Realita energetického managementu je ale mnohem složitější a MSE není zrovna šťastným způsobem jeho vyhodnocování. O dost vhodnější je využít jako metodu stanovování cílů regresní analýzu (RA) – použijte relevantní data několik měsíců až rok nazpět, udělejte regresní analýzu a jako cíl stanovte průměrnou hodnotu, která bude mít formu jakési linie, stanovující střednědobý trend. Takový cíl je objektivní (vychází z dat), dosažitelný a férový (v polovině případů už jste jej v minulosti skutečně dosáhli) a relevantní (koresponduje se změnami ve výrobě).
Podívejte se na oba grafy níže. Graf A zachycuje nesprávný způsob smýšlení o energii u většiny lidí, zatímco graf B reálnou situaci.
Graf A mylně vyjadřuje spotřebu energie ve vztahu k výrobě. Pokud jste kdy měli co do činění s daty v oblasti energie, víte, že ve velké většině případů tato křivka neprochází nulou, ale osu Y protíná někde nad ní jako v grafu B. Jinými slovy, čím více produktů vyrobíte, tím větší spotřebu energie máte – to asi není nijak překvapující. Co si ale ne všichni uvědomují a zohledňují ve stanovování cílů je fakt, že energetická spotřeba není v momentech, kdy zrovna nic nevyrábíte, nulová. Hodnotě spotřeby energie při nulové výrobě říkáme základní zatížení.
Graf C pak představuje kombinaci dvou předchozích a pracovně ho nazýváme Hero/Zero (z aj.Hrdina/Nula). Vysvětlím vám proč.
V bodě typické produkce – Px je spotřeba energie na hodnotě Ex. Když zvýšíte produkci na bod P1, váš firemní ekonom bude očekávat, že se spotřeba energie zvýší podle hodnoty MSE. Ve skutečnosti se ale zvyšuje podle linie, která je daná regresní analýzou na základě historických dat do bodu E1. Spotřeba je tedy nižší a energetický manažer je za hrdinou (odtud Hero v grafu), protože šetří firmě náklady. V reálu ale k žádným úsporám nedošlo, pouze při vyšší výrobě klesla hodnota MSE. Indikátor spotřeby energie podle regresní analýzy (RA) však zůstal stejný.
O něco jasnější to možná bude na opačném příkladu – při snížení výroby do bodu P2. Ekonom v takové situaci logicky očekává analogické snížení spotřeby energie. Pokud bude jako metriku brát MSE, které směruje k nule a zjistí, že spotřeba je najednou vyšší, bude mít energetik co vysvětlovat, i přesto že ve skutečnosti a na základě regresní analýzy je spotřeba energie stále v běžných hodnotách a je adekvátní situaci.
Pracovali jsme s klientem, který měl výrobní haly po celém světě. V roce 2011 se vydali na cestu „20 20 20 do roku 2020“ a tohoto cíle dosáhli, k příjemnému překvapení celého managementu, už v roce 2013. O to větší překvapení je čekalo o pár měsíců později, když si uvědomili, že ve skutečnosti žádnou energii neušetřili. Zkrátka vycházeli pouze z hodnot MSE, které se zlepšovaly díky zvyšující se produkci, nikoliv však díky reálným úsporám.
Stanovte si proto cíle tak, aby odrážely realitu, ne abyste mohli prezentovat pěkná kulatá čísla. Ušetří vám to skutečné peníze a také bolest hlavy z konfliktů s kolegy ohledně interpretace (ne)dosažených úspor. A až tento koncept přijmete za svůj vy, ujistěte se, že i firemní ekonom je s vámi na jedné lodi.
Úspory energii v průmyslových podnicích pomocí metody QUEST.
Zdroj článku: https://www.hecon.cz/clanky/dosahujete-skvelych-uspor-energie-data-prece-mluv