O úsporách energie v průmyslu poslední dobou slyšíme a čteme s daleko vyšší intenzitou než kdy dříve. K přemýšlení o nich a řešení této problematiky nás motivují důvody legislativní, finanční i ekologické. Stále však ještě převládá nepříliš efektivní přístup k energii a výsledky pak často nejsou takové, jaké by mohly být.

Představte si váš podnik jako auto a sebe jako řidiče. Kromě bezvadného výkonu a dalších vlastností logicky hledíte také na spotřebu. Budete však kvůli nižší spotřebě každý rok kupovat nový vůz? Nesmysl jako z ekonomického, tak ekologického hlediska. Podobné je to s energy managementem v průmyslu. Vedení firem obvykle neschvaluje větší investice, dokud nejsou zcela nutné nebo pokud není návratnost velmi atraktivní (obvykle pod 2 roky). Avšak stejně jako nové auto, je novou technologii s návratností do 2 let velmi obtížné najít a velké investice jsou obvykle možné pouze díky grantům či nástrojům jako je EPC. Ty s sebou ale obvykle nesou měsíce příprav, byrokracie a dalších komplikací.

Energetické řízení podniku je v současné době v podobné situaci jako automobilová doprava před sto lety, kdy neexistoval žádný řidičský průkaz, všeobecná pravidla, ani dopravní policie, která nám čas od času připomněla jejich (ne)dodržování. Jedinou zpětnou vazbou, že řídíme špatně, byly újmy na majetku a v horším případě zdraví řidičů. Podobně je na tom energetický management dnes. Nemáme zatím definováno, jak ho dělat „správně“. Prostě ho děláme a s praxí zjišťujeme, co funguje lépe a co hůře. Musíme se stejně jako kdysi u řízení auta postupně naučit, kdy „jedeme moc rychle“, kdy je čas „zkontrolovat technický stav vozidla“, přijít s „bezpečnostními pásy“ a vytvořit „pravidla silničního provozu“.

To všechno se může zdát na první pohled jako velmi obtížný úkol. Lidé, kteří mají pravomoc spotřebu energie v podniku reálně ovlivnit, totiž často nedostávají žádnou vypovídající zpětnou vazbu. Ve většině firem každý měsíc zapisují spotřebu plynu a elektřiny a porovnávají hodnoty s minulým měsícem či stejným obdobím minulého roku. Pokud se hodnoty drží na přibližně stejné úrovni nebo mírně klesají, management je spokojen. A je spokojen často i v případě, že hodnoty stoupají, pokud je vše odůvodněno rostoucí produkcí. Absolutní spotřeba energie je však bohužel zavádějící veličina a co se týče úspor energie, neskrývá v sobě vlastně žádnou hodnotnou informaci. Ve skutečnosti je pro reálné řízení energie daleko přínosnější vědět, že jsme minulý týden uspořili 30 tis. korun, než že jsme za energii utratili milion korun. K tomu je ale potřeba odfiltrovat faktory, které nemůžeme ovlivnit od těch, které ovlivnit můžeme.

Dám vám jednoduchý příklad. Otevřete-li v průmyslové hale jedno malé okno, na celkové spotřebě energie, kolísající vlivem venkovní teploty, se to příliš neprojeví. Pokud ale dokážete v datech, která sledujete, zcela odfiltrovat vliv počasí, je i malé plýtvání rázem viditelné, a to s každým dnem více. Kvantifikace a vizualizace takových na první pohled zanedbatelných úniků energie pak také pomáhá při zpětné vazbě směrem k zaměstnancům. Slova „zavírejte po směně okno“ zdaleka nemají na chování lidí takový dopad jako „ve čtvrtek jste nezavřeli okno a stálo nás to 1000 Kč“.

Nastavení takového systému řízení energie je však pracné a vyžaduje koordinaci a komunikaci na všech úrovních podniku a překonání spousty překážek organizačního a technického charakteru.

Toto úsilí se ale velmi rychle vyplácí, jde o posun energetického managementu na zcela jinou úroveň. Najednou energii skutečně řídíme, můžeme předpovídat její spotřebu a tedy finanční náklady a daleko snadněji reálně a viditelně spořit. Díky optimalizaci stávajících technologií a procesů lze každý rok dosáhnout snížení nákladů na energie až o 15 %, návratnost investic přitom zřídka přesahuje 1 rok. Tento inovativní přístup k řízení energie – metoda QUEST –  je zároveň plně v souladu s certifikací ISO 50 001. Přesto jej zatím využívá jen malá část průmyslových podniků u nás (velmi úspěšně např. Škoda Auto). Žijeme ve světě, který je fascinován technologiemi a lidský faktor zůstává často stranou. Lidský vliv přitom v energetice je a vždy bude přítomen. Právě s lidským chováním se dá v energy managementu velmi efektivně pracovat a dosahovat významných úspor, a z nich pak eventuálně financovat investice do nových technologií.

A tak místo abyste se zadlužili při nákupu nového auta kvůli nižší spotřebě, naučíte se jezdit úsporně s tím stávajícím. Nový vůz si pak můžete pořídit z takto dosažených úspor velmi rychle a zcela bez rizika.

Zdroj článku: https://www.hecon.cz/clanky/s-rizenim-energie-jsme-na-tom-dnes-stejne-jako-s-r